Drazí farníci, přátelé naší farnosti!
Slavností Ježíše Krista Krále končí církevní rok a 29. listopadu 2020 vstoupíme 1. nedělí adventní do nového církevního roku 2020/2021! Jak zvláštní to rok byl, že? Patnáct nedělí beze mše svaté pro věřící, kostely zavřené, veškeré veřejně náboženské funkce na bodu nula, přítomnost na rozloučení s našimi drahými zemřelými striktně omezená a redukovaná, rušené svatby, křty přesunuté do zatím neznámého termínu; veškerá farní a diecézní setkání zrušena, vizitace po farnostech panem biskupem přeložena na příští rok a další omezení, která moc dobře znáte ohledně Covid 19! Myslím si, že to svět nepamatuje…
To vše vytváří velkou atmosféru strachu. Nepostihne to zrovna mne? Nebudu já, co se bude o mně psát jenom v minulém čase? A co moji drazí? A najednou to, co jsem nechtěla/nechtěla. Mám poslední vůli sepsanou a správně uloženou? Myslím na poslední věci mého života, na ten přechod o kterém sice vím, že musí přijít, ale ani tato pandemie mě nedonutí o tom správně ve světle víry přemýšlet? Ale to hlavní, jak je to s mou vírou? Když je nyní o trochu více času, když nejde jít na mši svatou, jak je to s mou či naší „domácí, rodinnou bohoslužbou?“ Není to jenom, že mše svatá z televize stačí? Mohu vůbec u mě doma vytvořit prostor na bohoslužbu slova, společnou modlitbu alespoň desátku růžence…když dětí zlobí….(pak se to s dospělými pomodlíme celé?), nebo si zavolám kněze aby nám /mě, když on i já/my jsme zdraví, tedy bez příznaků, donesl svaté přijímání a třeba i vyzpovídal, nebo udělal bohoslužbu slova? To přece není zakázáno!!! Umím být kreativní v mém duchovní životě s Bohem, abych mu naslouchal, či prošel si alespoň uplynulý rok mého života, zhodnotil, poprosil o odpuštění, předal vše milému Ježíšovi, uviděl v duchu ta nesmírná dobra, která jsem obdržel/obdržela a vyvést z toho tu neutuchající naději a důvěru do příštího roku, dnů, měsíců? Ano to vše snad a mnoho a více, více by nám všem mělo proběhnout naším srdcem a myšlenkami protože nic Bohu není dražšího nežli jeho milované dětí a to jsme my!
Dovolte mi prosím několik myšlenek:
- Chtěl bych všem poděkovat za Vaše modlitby, jakoukoliv pomoc a snad i vědomí, že ta farnost je moje/naše a jak se k tomu stavím…; poděkovat za to, že přes omezení jsme zde v tomto roce mohli mít biřmování (25 biřmovanců), udělené křty svaté a další svátosti, snad ke konci roku to bude možné sdělit až budou přístupné bohoslužby bez omezení. Dík za to, že se podařilo opravit část fasády kostela, celkem opravy za 4,8 milionů korun. Vás farníky a přátele prosím o finanční prostředky na chod našich kostelů a farní kanceláře a společných prostor. Vše ostatní není financováno z Vašich peněz krom konkrétních sbírek. Děkuji! (č. konta: Děkanství – Římskokatolická farnost Ledeč n/S u České spořitelny: 112 054 13 59 / 0800).
- Pravděpodobně nouzový stav bude trvat až do Vánoc a proto nemůžeme zajistit Českou mši vánoční od J.J. Ryby, koncert skupiny mládeže naší farnosti Le. Ffa. Tha., koncert pěveckého sboru z Plzně, který měl zájem o náš kostel a další. Vánoční koncerty tedy nebudou!
- Svatá zpověď před vánocemi bude v sobotu 19. 12. 2020. Když bude nouzový stav trvat déle, bude oznámeno jak to provedeme.
- Vánoční výzdoba kostela bude a proto prosím o laskavou pomoc těch, co mohou. Doufám, že bohoslužby o vánocích budou bez omezení. Pokud to tak bude, proběhne vše jako obvykle ve všech kostelích dle rozpisu.
- Ano blíží se doba vánoc, svátečních dnů. Otázka, kterou si mnozí kladou, zní: „Co koupím? Co si mohu pořídit? Půjdu na nákup.“ Ptejme se jinak: „Co mohu dát druhým?“ abych byl jako Ježíš, který dal sebe sama, a proto se narodil v jeslích. (papež František)!
- Každý první pátek je vystavena Nejsvětější svátost oltářní – adorace od 15.30 do 16.30 hod! Pak sv. přijímání. To i v jiné době. Možnost ke sv. zpovědi po dohodě kdykoliv. Každá Vaše mešní intence za Vaše drahé je odsloužena. Každý den je mše svatá za vás za celou farnost.
Dovolte mi, prosím, ještě 2 poznámky: ta první je tou nejdůležitější dnes snad více aktuální: Pán Ježíš si přeje , abychom byli vždycky bdělí. Třeba přijde právě teď, to neznamená, že zemřeme, ale prostě přijde!!! Tedy ten rozhodující okamžik může nastat kdykoliv. Sv. Pavel v listě k Římanům píše: „Víte, jaký je (nyní) čas: že vám už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku. Neboť nyní je nám spása blíže než tehdy, když jsme uvěřili (Řím 13,11).
Tedy můžeme mít strach – ale to není dobré, to není ani plně křesťanské. Nebo se můžeme radovat, veselit, nic nedělat, stejně nastane konec, ale to je pohanské. Co nám říká naše víra, co nám radí: drazí přátelé jedno strašně důležité abychom byli naplněni touhou, hladem a žízní po Něm. To je ta pravá radost, naděje a očekávání. Ono nás to totiž osvobozuje od těch našich klišé, zbytečných starostí a hlavně od naší sebestřednosti a strachu. Protože nás touha vede, abychom hledali to podstatné v našem životě. A to je odkrýt Pánovu přítomnost již nyní v našem srdci. Čili toužit. A to je mé největší přání do adventu, do Vánoc a do Nového roku pro Vás všechny moji drazí farníci a přátelé naší farnosti. Bůh Vám dej hodně zdraví a Matka Boží ať Vám vyprosí hodně správné touhy po Něm!
A nezapomeňme na jednu modlitbu z 9. neděle v mezidobí:
Bože, náš nebeský Otče,
dovoláváme se Tvé prozřetelnosti, jejíž záměry nikdo nemůže zmařit a prosíme. Bože, v Tvé moci je všechno a nikdo nemůže odporovat Tvé vůli. Odvrať od nás všechno, co nám škodí, a všechno, co nám dáváš, ať nám prospívá.
A teď druhá poznámka: pandemie COVID 19 je pěkný čínský prevít. Záludný a neznámý. Uvidí se jaké následky lidstvo s Covidem 19 ponese i když pevně věřím, že nad tím zvítězí!!! Čili moc neprotestuji karanténním nařízením, která se týkají i Církve, našich kostelů, bohoslužeb apod. Co se týká právě těch bohoslužeb, zde mi prostě něco nesedí.(ale nejenom mě…) Chtěl bych jenom citovat několik názorů tak třeba:
a) představitel Svatého stolce Mons. Janusz Urbaňczyk na zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornil, že podle Svatého stolce některá opatření zaváděná s cílem boje proti koronaviru měla hluboké důsledky pro svobodné vyznávání víry a omezila náboženskou, vzdělávací a charitativní činnost jednotlivých náboženských komunit. Představitel Svatého stolce zdůraznil, že stát musí respektovat autonomii náboženských komunit. Varoval před redukováním náboženství na úroveň svědomí jednotlivce a zavíráním míst kultu, jako jsou kostely, synagogy či mešity. Poznamenal, že náboženství sehrává důležitou roli ve veřejné sféře. (13.11.2020)!
b) biskupové Anglie a Walesu ve chvíli, kdy vláda zakazuje veřejné bohoslužby, přestože biskupové nepovažují za nutné přistoupit k tomuto rozhodnutí, dochází k překročení nebezpečné hranice. Biskupové výše zmíněných oblastí promluvili v této věci jasně: nevidí důvody, které by tento krok ospravedlňovaly. Ale nejen církevní kruhy kritizují v Anglii a Walesu nahodilosti a nedostatečně argumentovaná rozhodnutí ve správě západních společností, řízených náhle dekrety. Nedostává se transparentnosti, dialogu, selhávají kontrolní mechanismy, které demokratické společnosti zavedly právě kvůli zajištění ochrany občanských svobod. Někdejší britská premiérka Theresa May ve své promluvě v Dolní sněmovně Spojeného království upozornila, že když „ postavíme bohoslužebnou praxi do ilegální situace byť s nejlepšími úmysly, vytváří se precedens, který v budoucnu může být vládou zneužit s těmi nejhoršími úmysly“.
Je dobré nezůstávat hluchý k varovným hlasům přicházejícím ze zemí s hlubší demokratickou kulturou, než je ta naše česká, která se nachází na velice tenkém ledu….Ostatně i naše česká zkušenost může pouze potvrdit závěr, k němuž dochází anglický novinář: jakmile se v nějaké zemi prosadí autoritářský režim, je to často právě církev, která tím utrpí nejvíce ze všech!!!! (jako u nás za zločinců komunistů).
c) a jako poslední bych uvedl reakci předsedy francouzské biskupské konference: Státní rada je nejvyšší instance francouzského administrativního soudnictví. A ona totiž vydala nařízení, že nesmí být mše svaté v rámci lockdownu, nařízeného vládním dekretem účinným od 3. Listopadu 2020. Předseda biskupské konference Francie arcibiskup Éric de Moulins-Beaufort prohlásil, že rozhodnutí soudu je třeba ctít, je však zapotřebí bdít nad tím, aby se sanitární požadavky nebo boj proti terorismu nestal záminkou k omezení základních lidských svobod. A pokračoval slovy, že jsme se octli ve chvíli, kdy ze sanitárních důvodů nebo kvůli zajištění bezpečnosti vláda zostřuje dohled nadevším, včetně náboženství. Uvedl dále, že je potřeba velké pozornosti k tomu, jakým způsobem jsou tato opatření formulována, aby základní svobody zůstaly respektovány – říká arcibiskup Éric de Moulins-Beaufort.
Děkuji, že Jste to milí přátelé dočetli až sem a snad Jste to přijali jako slova přítele a kněze, duchovního této farnosti, který Vás všechny má moc rád. Ať se Vám všem daří a nezapomeňme, že a to říkám stále, život je o vztazích a za ty vztahy jsem především zodpovědný já v prvé řadě a pak teprve se smím zeptat co pro ten vztah udělal ten druhý.
A my křesťané víme, že Ježíši Kristu pro nás narozeném v chudém Betlémě ve chlévě nic nevadilo, že je tam vše prosté a chudé navenek. On cítil jak ho všichni moc, moc a moc milují. Právě v té jeho a jejich chudobě, vnější chudobě Panny Marie, svatého Josefa a pastýřů mu to stačilo, jak říká jedna vánoční legenda, k tomu, aby tam zůstal (neodešel jako Bůh) a z Betléma do celého světa a každého srdce rozlil to nejpodstatnější. Nikdy nekončící věčný proud LÁSKY, LÁSKY A ZASE LÁSKY! JEDINNÉ SPASITELNÉ LÁSKY OD DŘEVA JESLÍ, PŘES DŘEVO KŘÍŽE AŽ DO NEBE a až k Tobě do Tvého srdíčka!!!!
V Ledči n/S , Slavnost Ježíše Krista Krále, 2020
Žehnám Vám v úctě ThDr. Jan Bárta, děkan
