Křesťan, který se nedovede smát, ztrácí kus svého světla pro tento svět – Don Diego Goso
🙂 Každý den zde najdete nové vtipy! 🙂
Na mši se kněz ptá: „Kolik z vás odpustilo svým nepřátelům?“ Ruku zvednou všichni kromě paní (98). „Vy neodpustíte?“ pokračuje kněz. „Já žádné nemám.“ Jak někdo může žít 98 let a nemít na světě nepřítele?“ Paní se otočí k shromáždění a praví: „Já ty mrchy přežila...“
Jedna starší židovská dáma připravovala poslední vůli. Za prvé chtěla být zpopelněna a potom si přála, aby její popel byl rozptýlen v největším obchodním domě ve městě. „No, toto!” zvolal přítomný rabín. „A proč právě tam?” „No, abych měla jistotu, že mě moje dcery alespoň dvakrát týdně navštíví!”
Dámy z lepších židovských kruhů měli večírek. Paní domu nechala mezi hosty kolovat obrovskou bonboniéru: „Drahouškové, vezměte si bonbón.” „Já už jich měla pět,” vydechla paní Kohnová. „Měla jste jich, když dovolíte, sedm, ale klidně si vezměte. Jako by na tom záleželo.”
V židovské čtvrti zastaví auto kvůli poruše. Majitel vozu ani nikdo z kolemjdoucích si s ním neví rady. Nakonec zavolají židovského klempíře Oppenheimera. Ten zvedne kapotu, párkrát klepne kladívkem a vůz bez problémů nastartuje. „Co jsem dlužen?” ptá se majitel vozu. „Dvě stě korun.” Majiteli auta se to nezdá a požaduje řádný účet. Oppenheimer sedne a napíše: „Tři rány kladívkem - 5 korun, vědět kam - 195 korun, celkem - 200 korun.”
Kohn si koupí mluvícího papouška, který se umí modlit hebrejsky. Rozhlásí to po městě, ale nikdo mu to nevěří a tak se vsadí a dohodnou termín, kdy papouška předvede. V dohodnutý den přinese Kohn papouška a ten mlčí, jako zařezaný. Kohn přišel o spoustu peněz a je na papouška naštvaný. Když přijde domů, popadne brokovnici a jde ho zastřelit. V tu chvíli papoušek promluví: "Počkej, nestřílej mne, počkej týden a uvidíš ten kurz!"
Nedělní kázání se nekonečně vleklo. Kazatel dramaticky pravil: "Co ještě mohu říci?" A z jedné lavice se ozval jasný hlas: "Ámen?"
Na rajskou bránu někdo dvakrát zabuší. pak je slyšet, jak někdo huláká: "Ježíš! Maria! Pro Boha! Pro Svatou Pannu! Pro všechny svatý!" Svatý Petr přiběhne otevřít: "Kdo se to tu opovažuje tak strašně se rouhat?" "Jaképak rouhání? Nesu poštu!"
Zemře pan farář a přijde k nebeské bráně. Zatluče na ni. Svatý Petr pootevře a říká: „Musíte chvíli počkat.“ Tak se tedy posadí na lavici před bránou a čeká. Za chvíli přijde k nebeské bráně autobusák Pepa. Taky zatluče a svatý Petr hned otvírá a říká: „Pojď dál.“ Teď to však ve faráři zavřelo: „Svatý Petře, jak to, že Pepa může jít hned, a já, osoba posvěcená a zasloužilá, tady musím čekat?“ Svatý Petr odpoví: „To máte tak, důstojnosti: Když vy jste v kostele kázal, tak všichni spali. Ale když tady Pepa jel s autobusem, všichni se modlili.“