Letošní tábor začal v úterý dopoledne setkáním na vlakovém nádraží, rozloučením s rodiči a společným odjezdem vlakem do Žďáru nad Sázavou. Tam byly děti vtaženy do celotáborové hry, která začala honičkou policajtů a úkrytem na farním dvoře. Mezitím jim byly zabaveny velké batohy a spacáky a odvezeny do Budče na chatu. Děti pod vedením Dona Mascarpona přišly v odpoledních hodinách na místo. Následovalo ubytování, svačinka, seznámení a první hry. Po setmění sehráli asistenti scénku a rozdělili děti do třech skupin – Wolfíci, Machři a Spáči. Každé skupince byli přiděleni dva asistenti, kteří v určitém okamžiku měnili svoji identitu. Celotáborová hra tak děti zavedla do Ameriky dvacátých let mezi mafiány. Děti plnily různé úkoly, procházely různými zkouškami, při nichž si vyzkoušely svoji sportovní zdatnost, ale mnohdy také prověřily svoje vědomosti. Duchovní témátka byla zaměřena na Boží dary v nás. V dalších dnech jsme některé dary více prohlubovali nejen teoreticky, ale i prakticky. Byly to dary odpuštění, pomoci, díků a lásky. Ve čtvrtek mezi nás zavítal P. Jaroslav Mikeš, salesián z Prahy. Večer jsme společně slavili mši svatou, zbyl čas na osobní rozhovory i svátost smíření. Na společný výlet jsme se vydyli v neděli. První zastávkou byl kostel sv. Prokopa ve Žďáru n.S., kde jsme společně s místními farníky slavili mši svatou. Druhou zastávkou byla bazilika na Zelené Hoře.
Jednotlivé skupinky se střídaly při úklidu společných prostor, pomáhaly v kuchyni a připravovaly ranní a večerní modlitby.
Vyvrcholením celotáborové hry bylo zadržení Dona Mascarpona, odhalení mafiánů a společný ples. Kromě zážitků a zábavy si děti odvezly z tábora také vlastnoručně vyrobené dárky – batikovaný šátek, peněženku a přívěsek na klíče. Předání diplomu a dalších drobností předznamenalo ukončení tábora, balení, úklid a odjezd.
Při zpáteční cestě zazněla slova. Kam pojedeme příští rok? Pro nás vedoucí a asistenty je to výzva, že děti byly spokojené a těší se na další akce.
J. Sklenářová
